Víkendová turistika s chutí borůvek

Představte si, že jdete lesem a kolem cesty jsou keříky obsypané borůvkami. Vy se můžete zastavit a občerstvit se. Máte totiž moře času i možnost relaxovat. Nikam se nespěchá. Nemusíte, můžete. K tomu si užíváte nášup horské pohody a výhledů. A jak dál jsme si užívali červencové Krkonoše a Jeseníky?

Dva víkendy po sobě jsme strávili v krásných horách, vychutnávali si borůvkové dezerty i borůvky samotné, užívali si horskou turistiku, výhledy i svěží vzduch.

První víkend v Krkonoších nás přivítal letními teplotami, které ale byly přijatelné a na horách příjemné, oproti tropické nížině. V sobotu jsme tak mohli v kraťasech a tričku vyrazit směr Sněžka.

Sluníčko i na Slunečníku

Panovala dobrá nálada a dokonce u Slunečníku jsem si užili i sluníčko, což na tomto místě paradoxně nebývá běžné. Počasí nám opravdu přálo, tak jsme se kochali výhledy na plesa Malý a Velký Stav. Tento relax se skutečně neomrzí. Většina z nás dokonce zdolala Sněžku. A ti ostatní? Vsadili na jistotu- hodování na Luční boudě. A já byl mezi nimi.

Těšili jsme se na borůvkový dezert, ale nečekali jsme, že budou hned dva. A tak nezbylo, než ochutnat oba druhy a borůvky si řádně užít. S příjemně naplněnými břichy jsme leželi na dřevěném chodníku v úpském rašeliništi a kochali se výhledem na Sněžku. Trochu jiný úhel pohledu jsme zadokumentovali a užívali si příjemného nicnedělání.

Odpolední sestup podél Bílého Labe měl opět svoji osobitou krásu a atmosféru, dokonce se v něm někteří vykoupali a po hromadném občerstvení malinovkou jsme v paprscích podvečerního sluníčka kráčeli do Špindlu zpátky k hotelu.

I neděli jsme si užili skvěle. Při ranní dobrovolné rozcvičce nám svítilo sluníčko a dodalo správné naladění do dalšího dne. Sice se nám pak rozpršelo, ale nemělo to vliv na dobrou náladu. Zdrželi jsme se na příjemné horské boudě u kávy a hry, při které jsme si málem nevšimli, že už pršet přestalo.

Pak nás čekala jedna z nejhezčích lokalit Krkonoš – potok s mnoha kaskádami. Postupovali jsme od jedné ke druhé, občas zobli borůvky, prostě nedělní pohodička. A z oběda na horské boudě jsme byli tak nadšení, že jsme hledali ukrytou „mišelinskou hvězdu“, jaká to byla dobrota. Tak lahodné jídlo jsme v horách nečekali.

Po návratu k hotelu se nikomu nechtělo odjíždět. Seděli jsme před hotelem, jak kdyby nám uletěly včely. Komu by se chtělo zpět za všedními starostmi? Odjezd jsme oddalovali, zobali zbylé sušenky, čokolády a jiné dobrůtky. Naštěstí někteří z nás před sebou měli vidinu dalšího víkendu v horách.

Osvěžující Jeseníky

Hned následující víkend jsme jeli do Jeseníků. Cestou teploměr ukazoval 36C, a tak jsme se těšili na přívětivější horské prostředí, kterého jsme se dočkali. Při teplotě okolo 22C jsme se šli projít a těšili se na víkendovou turistiku.

Tento víkend jsme chtěli využít ještě pozdního stmívání, tak jsem páteční večer zahájili venku. Při posezení u vínka v příjemné teplotě jesenického vzduchu jsme se seznamovali a obloha se pomalu měnila na večerní.

Ráno jsme tentokrát zahájili s Hankou, která se zmínila, že se k ní můžeme přidat na ranní rozcvičku.  Pravda, účast nebyla velká, přeci jen si asi někteří raději trochu přispali, ale slunečné ráno bylo zárukou skvělé nálady. V Jeseníkách jsme prošli to nejhezčí, co Jeseníky nabízí. A navíc se pobavili v partě fajn lidí s podobným zájmem- turistikou a přírodou jako způsobem relaxu a odpočinku.

A z čeho jsem měl největší radost?

Že jsem se letos dočkal borůvkového koláče na Barborce. Lepší jsem totiž nikdy nejedl a před 2 lety mi poslední kousek vykoupil člověk předemnou ve frontě. To bylo zklamání. A proto jsem si to letos chtěl vynahradit.

Jak kdybych 3 dny nejedl, koupil jsem rovnou 3 kusy. Mlsali jsme, sluníčko hřálo do zad. Doplnili jsme energii a pokračovali směr Praděd a dál na naši chatu. Cestou někdo stihl ještě borůvkové knedlíky nebo borůvkový likér. Prostě borůvkové výletování to bylo celý tento víkend.

Abych si horskou pohodu připoměl i při odpolední kávě v pohodlí naší chaty, tak jsem si vybalil borůvkový koláč donesený z Barborky. Kdybyste viděli ten úžasný výhled do moravské nížiny, který se nabízí z křesla jídelny, pochopili byste, proč jsem si vybral právě toto místo pro vzpomínání na zážitky ze sobotního výletu.

Večer jsme pokračovali s promítáním fotek a cestovatelskými příběhy, a tak jsme opět cestovali po celém světě, viděli a slyšeli spoustu zajímavého.

V neděli šli někteří na výlet s výhledy, jiní trhali borůvky nebo odpočívali na horském sluníčku. Všichni jsme se pak sešli na závěrečném obědu a už tu byla zase ta chvíle loučení.

Je k nevíře, jak se taková skupinka lidí, co se v pátek vůbec neznala, spojí díky prožitým víkendovým zážitkům a v neděli se loučí jak mnohaletí známí.

Už nyní se těším na další turistiku, tedy na zářijové víkendy v Krkonoších a Moravském krasu.

Láďa Hanousek

7 kroků k úspěšnému seznamování

chci tahák ZDARMA