Babí léto s nezadanými na Vysočině

A je tu pátek. Auto naložené, střešní box plný dýní a já odjíždím na Vysočinu slavit Halloween s nezadanými, co se rozhodli užít si probarvenou turistiku v babím létě jako já.

Večer panuje dobrá nálada, vydlabávají se dýňové lucerny a rovnají se na zídku na terase. Každá nová je přivítána do našeho bezstarostného víkendového světa. „Sviť tu pro nás, S NÁMI!“ Ranní protažení u rybníka je příjemné, jen kdyby nám mlha ale propustila více sluníčka!

Po snídani už je mlha pryč. Slunce probarvilo zlaté listí osik nad chatkami, vydlabané dýně na terase jsou už také zalité sluncem. Jdeme na vlak jak školní výlet. Ale bez školy a školních povinností, bez úkolů. Každý se baví s kým chce. Občas se zdržím focením orosené přírody třpytící se v paprscích ranního slunce.

Další zážitky nám přináší České dráhy. Nádherná slunečná sobota na konci babího léta a jen jeden vagón… Kdo by čekal, že lidé vyrazí na výlet? Překvapí nás už vyděšený pohled strojvedoucího. Průvodčí neví, zda má dřív lamentovat, vypravit vlak ze stanice či mě zkasírovat.

Vítá nás i prosluněná Ledeč a výborný oběd na „letní zahrádce“ nám dává plno energie. S radostí vyrážíme do Sluneční zátoky. Jen v kraťasech a tričku jako v létě, si poprvé prohlížím místo, kam věhlasný spisovatel a skaut J. Foglar jezdil na tábory.

Další úsek cesty je ten nejhezčí. Zbarvené listy jsou místy jak malířova paleta a odráží se v řece. Netrvá dlouho, co si toto pomyslím a Jana objevuje v zátoce malíře ztvárňující tuto krásu. To luxusní počasí si nemůžu stále vynachválit.

Vracíme se po západu slunce nabití zážitky a úžasnými pohledy. Na večerní halloweenské párty není ani znát, že jsme byli dnes na celodenním výletu. Lidé se chtějí bavit a i po tancování si dlouze povídají.

V neděli ráno se už ani mlha neobtěžovala a slunce zalilo celý Ředkovec. Slunečná pláž je snad víc než Sluneční zátoka… Také se tam po snídani pomalu scházíme. Nedá mi to a ještě zorganizuji zprovoznění lodiček. Plavba po rybníku v krátkém triku je jak v létě. A aby toho léta na konci října nebylo málo, Honza se jde koupat a plave do půlky rybníka.

V duchu si říkám, že za měsíc máme již slavit Vánoce, ale teď si plnými doušky vychutnávám tu příjemnou atmosféru. Dopolední výlet si rádi prodloužíme, do oběda času dost. Po obědě se, bez jakékoli domluvy, scházíme opět na pláži u rybníka.

Nikomu se nechce jet domů. Barevných listů v paprscích stromů se nedá nabažit a víkendová parta opustit. Podzim jsme si zde užívali už před 9 lety. Po letošním luxusním víkendu se chceme vrátit opět za rok!